Duben 2009

"Štěstí nespočívá v tom, že můžeš dělat to co chceš, ale v tom, že vždy chceš to co děláš."

29. dubna 2009 v 22:29 | *So-I-Feel* |  Cesty mým životem
Toulám se životem, bloudím sem a tam a nečekané zastávky mě přenáší do světa nejistoty.
Možná, že jsem praštěná a provokující osoba, která málokdy a málokomu dá najevo city, které se v ní skrývají, ale přesto jsou někdy chvíle kdy to přijde samo a nedá se to absolutně zastavit.
Nejspíš vás nedokážu zasvětit do tajů mého života, ale něco málo vám sem napsat přeci jen dokážu.
Jednou zásadní změnou, která už je sice pět měsíců stará je, že mám toho nejdokonalejšího kluka, kterýho jsem mohla kdy najít.Zažila jsem s nim tehdy sví, ale i přesto všechno jsem ho dokázala začít znovu milovat.Nedokážu napsat co pro mě znamená, ale možná jedno slovo by to vystihnout dokázalo.Slovo-všechno.
Jednou z dalších osob je Ona ta, která mě povzbudí a dodá mi odvahu ať už v čemkoli.S ní se dá mluvit naprosto o všem, to s ní se znám už od plenek. Ona je pro mě anděl, který přijde když potřebuju a ne jen když se jí zachce.Ona si myslí možná, že mi pomoct nedokáže, ale mýlí se, protože ona mi pomáhá už jen tím, že stojí vedle mě.

Kdo pozorně naslouchá, tomu vždycky srdce napoví něco o tom, co se stane. Ale o čem ví lidské srdce? Jen o troše minulosti.

"Nic není tak nesnadné jako najít vhodná slova pro velkou bolest."

26. dubna 2009 v 12:10 | *So-I-Feel*
Včera mi někdo zablokoval profil, který jsem měla několik let.Mrzí mě to, že se najde nějakej ...... a udělá to.Co z toho má?K tomu všemu píše všem přátelům a bráchovi urážející vzkazy, což mě dost překvapilo.
Jak todle někdo může udělat?Nechápu z toho.
Možná jsem si doteď naivně myslela, že lidi nejsou svině, ale potvrdilo se, že jsou!

"Ať si bylo jak si bylo,ještě nikdy nebylo,aby jaksi nebylo."

22. dubna 2009 v 20:21 | *So-I-Feel* |  Cesty mým životem
15let v tomto bytě.
Cca 20 metrů k mojí lásce.
Nedaleko parta lidí, který zbožňuju.
Já se toho všeho vzdát nechci! K tomudle místu mě poutá strašně moc vzpomínek. Todle je pro mě domov. Ne ten velkej barák 5km od tohoto města. Nechci se stát vesničankou. Tendle městský život mi vyhovuje ze všeho nejvíc.
Nejhorší je vědět to, že s tím nic nedokážu udělat. Vím, že za 2-3 měsíce se stane tendle byt součástí mojí minulosti. Při pomyšlení, že se toho všeho vzdám se mi derou do očí slzy.

Do toho teď vyjdu základní školu. A půjdu na školu 30km odsud, což mi zrovna na náladě nepřidává.
Je to namě celkem dost narychlo.
Nechci se vzdát toho co je pro mě náplňí života.

"Těžké časy vám dodávají odvahu k tomu, abyste mysleli na nemyslitelné."

21. dubna 2009 v 21:41 | *So-I-Feel* |  Cesty mým životem
Posledních pár dní to vůbec nezvládám.
Nechce se mi psát proč.Vždyť vám to může bejt ukradený.
Někdy je přeci jen lepší nic nevědět a žít si ve svém snu, který je jen váš a nikdo vám ho nemůže přerušit.Jenže pak se probudíte a zjistíte, že všecko pro co jste doteď žili se vám mění před očima a vy tomu všemu jen bezmocně přihlížíte.
Pláč možná nevyřeší to co se děje, ale je to to jediný co teď můžu a co mi deně od toho všeho aspoň trošku pomůže.


"Lidé uvěří vždy tomu, čemu uvěřit chtějí."

17. dubna 2009 v 23:26 | *So-I-Feel* |  Cesty mým životem
Co všechno musím prožít, abych si uvědomila jak moc ho miluju?
Řekla jsem něco co jsem neměla, ať už ze srandy nebo ne, prostě řekla.On to vzal tak jak to vzít neměl.Chvilku jsem jen tak seděla a pak se zvedla a šla, někam kde byl klid. Asi jsem přeci jen doufala ve skrytu duše, že přeci jen přijde, ale po chvilce čekání to vzdala vrátila se.Byl to strašnej pocit co ve mě byl a částečně pořád je.Ale s ním se musím poprat sama.Vyčitám si to a dlouho budu.
Vím, že jsem často na něj hnusná, že málokdy uznám chybu, že jsem paličatá a mám svou hrdost na to abych se šla omluvit, ač někdy vážně chci, ale něco ve mě mě drží tak, že prostě nemůžu.V některých chvílích jsem prostě neponaučitelná.
To on mi dává sílu na to všechno.To s ním je mi nejlíp.On nemůže ani tušit jak moc pro mě znamená.
V lásce žádná pravidla neplatí. Můžeme sice studovat příručky, snažit se ovládnout své city, mít strategie chování, ale k čemu to všechno? Nakonec rozhodne srdce, a nám nezbyde nic jiného, než jej poslechnout.

šestnáctého dubna

16. dubna 2009 v 19:50 | *So-I-Feel* |  Cesty mým životem
Možná dávám najevo, že mě to už netrápí, ale opak je pravdou a mě to trápí víc a víc.Chci mu věřit, ale nedokážu to.
Všechny jsme někdy zoufalé, ale jen když se k tomu postavíme čelem zjistíme jakou máme sílu.

""Řekni člověku, že je na nebi 978301246569987 hvězd a uvěří ti. Ale napiš na lístek "čerstvě natřeno" a každý si sáhne, aby se přesvědčil"

15. dubna 2009 v 21:59 | *So-I-Feel* |  Cesty mým životem
Je mi do pláče.
Nevím nejsem důvěřivá vůči ostatním.Párkrát už jsem se spálila a teď si málokdo získá mojí důvěru.

Ona(ex) si mu z ničeho nic po cca 4-5 měsících napíše, že se neměli rozcházet, že to byla chyba, na profil jak je báječnej jak ho má moc ráda a jak se jí líbilo to co s polu prožili a že se na něj ZASE moc těší.Tak co si mám o tom myslet?Kdoví co on jí na to odpovídá.
Možná jsem tvrdohlavá a přeci jen bych mu měla věřit, že chce mě,ale jsem paličatá.
Cokoli, ale todle mě ubíjí ze všeho nejvíc.
Každý z nás někdy pláče a každý hledá někoho, jehož láska bude trvat věčně.

On je moje všecko, on se stal součástí mě.Jen jeho miluju tak jako nikoho.

Michal David - Vidim Te Vsude (Discopribeh)

13. dubna 2009 v 21:00 | *So-I-Feel* |  Movie, Book, Music

Ona má svoje kouzlo.Slova mají v sobě sílu.Neni to jen písnička.Je to mnohem víc.

"Ze všech živočichů se umí jen člověk smát,ač má k tomu nejméně důvodů."

13. dubna 2009 v 20:49 | *So-I-Feel* |  Cesty mým životem
Nejspíš prožívám jedno z nejkrásnějších období ve svém dosavadním životě.
Všechny ty uplynulé dny za těch pár měsíců měli svoje opodstatnění, svůj originální obsah.
Víte jaký je to pocit vědět, že vás někdo opravdu miluje, že za vámi bude stát v dobrých, ale i špatných chvílích?Já ANO.Poprvé za těch pár let co beru kluky takovými jakými jsou jsem až teď poznala jaký je to pocit, když víte, že vás někdo opravdu miluje.
Nikdy ti není dán sen, aniž by ti zároveň nebyla dána moc jej uskutečnit.

"Nemluvte o chybách. Ty budou mluvit samy za sebe."

12. dubna 2009 v 22:59 | *So-I-Feel* |  Cesty mým životem
Já snad zejtra radči zaspím.Při představě toho jak mi každej kluk, kterýho potkáme(ať už dobrovolně nebo nedobrovolně) naloží koncem pomlázky bych radči zůstala doma na zadku a nikomu neotvírala, ale už několikátý velikonoce vyrážím do pouličního davu a proto ani tyhle nebudou vyjímečné a já vypluju v raních hodinách z domu rychlostí střely.Zbývá už jenom osm hodin.Ukrutně hrozná představa.

" Mládí se mýlí ukrutně, ale je natolik nestálé a proměnlivé, že se vlastně nemůže dlouho mýlit"

11. dubna 2009 v 23:09 | *So-I-Feel* |  Cesty mým životem
Včerejší den se mi vryje do paměti.Čím?Naprosto vším a hlavně tím.V podstatě to už nikdy nevrátím,protože to se vrátit "nedá".I když teď jde už skoro všechno.Nelituju toho, to určitě ne.
Nic není jako dřív a už nejspíš nebude.Před cca 2 roky jsem byla ta naivní slečna, která si myslela, že svět je vždycky růžovej a i když slunce nachvíli zajde vždy zase vyjde.Ale realita je jiná, hodně jiná.
Všecko se mění naprosto od základů.teď už všechno vnímám celkově jinak.Na problémy vzhlížím se vztyčenou hlavou a na štěstí s klidnou myslí, protože myslet si, že už to tak bude napořád je omyl všech omylů.

"I špatná změna je změna a tudíž lepší, než žádná."

10. dubna 2009 v 13:59 | *So-I-Feel* |  Co mě zaujalo
trochu jsem poupravila vzhled blogu.Dala jsem si vlastní menu a menší efekt do záhlaví.
Snad se vám to bude líbit.

"Ber to tak jak to je."

10. dubna 2009 v 11:59 | *So-I-Feel* |  Zamyšlení
Beru všecko tak jak to je.Nepokoušim se změnit nezměnitelný, chtít nesplnitelný a neočekávám neočekávatelný.Minulost nezměnitelná i krutá, přítomnost, kterou nikdo neřeší a budoucnost nad kterou přemejšlí všichni.Všecko bylo jiný , teď je to jiný a pak to bude taky jiný.Nic neni stejný.Před realitou se utýct nedá.A proto: Pokouším se změnit změnitelný , chci splnitelný a očekávám očekávatelný.


"Co je horšího než přetvářka?"

10. dubna 2009 v 11:10 | *So-I-Feel* |  Zamyšlení
Když se ti někdy zdá, že tvůj život je příliš těžký.Zkus napodobit trochu klauna, kterému je sice do pláče, ale skrývá to za svou maskou jen aby rozveselil jednoho pouhého člověka.
Ten kdo dává tvým rtům úsměv,dává tvému srdci život.

Přetvářka ubližuje každému.Mě tobě i ostatním.Život je velké divadlo ve kterém musíš hrát.Kdyby snad srdce plakalo, oči se musí smát.


"Každá chvíle tvého života by měla být něčím jiná"

9. dubna 2009 v 14:40 | *So-I-Feel* |  Cesty mým životem
Opravdu nevím co si osvém dosavadním životě myslet.Jsem spokojená s tím co mám , ale i přes to všechno chci víc.Ale ne nebudu už nic chtít."Kdo chce víc nemá NIC"A tak si dál budu žít můj (ne)stereotipní život plnej ukrutně krásnejch a ukrutně hroznejch chvilek bez kterejch bych to už nebyla já.

"Ať už se vydáš jakou koliv cestou života, vždycky zabloudíš"

9. dubna 2009 v 14:39 | *So-I-Feel* |  Zamyšlení
Štěstí si nás samo nenajde to mi musíme jít šťěstí naproti a zasloužit si jeho přítomnost.
Já doteď nečině přihlížela jak to moje šťěstí čimdál víc bloudí světem.A mě to došlo, až teď.Takže teď už budu bojovat za svoje šťěstí, protože vím, že ostatní mi ho nedají, sami ho mají málo. Každej potřebuje aspoň špetku toho obyčejného šťěstí.A já vám přeju abyste ho našli.


'"Učímse smát se slzami a se smíchem brečet"

9. dubna 2009 v 14:19 | *So-I-Feel* |  Cesty mým životem
Děje se toho tak moc a já s tím nemůžu udělat nic.Taková bezmoc mnou vládne posledních pár dní.Snažím se na to nemyslet, ale moc to nejde a tak dělám jako by nic a snažím se obelhat sama sebe.

má první anketka na tomto blogu.

9. dubna 2009 v 14:13 | *So-I-Feel* |  Zamyšlení
Klik na celí článek

"V smutku si vystačíme i sami se sebou. Ale když chceme prožít plné štěstí, musíme se o něj s někým podělit."

9. dubna 2009 v 14:10 | *So-I-Feel* |  Cesty mým životem
Dneškek odstartoval velikonoční prázdniny a podivuhodné je, že i počasí je pěkné.
Jak já se neuvěřitelně těším jak si mě kluci v pondělí vychutnaj.Nevím co z toho maj, že dívkám pomalu tečou slzy po tvářích, ale budiž.Loni byl přestupný rok a měli chodit děvčata.Já nebyla.

Blog.cz prochází menšíma změnama.Stojí za povšimnutí.

9. dubna 2009 v 13:49 | *So-I-Feel* |  Co mě zaujalo
U každé rubriky je napsáno kolik tam je článku.
U archivu kolik bylo přidáno za určitý měsíc článků.
U článků před kolika minutami,hodinami a dnami byl onen článek vytvořen.

Jak povedené.Gratuluji.